TJ Sokol, založená v Čechách v roce 1862 J. Fügnerem a M. Tyršem, byla snad nejvýznamnějším spolkem této doby. Sokol se vedle vlasteneckých ideálů prosazoval svou úlohou vzdělávací, kulturní, osvětovou a tělovýchovnou.
Zakládající organizací byl Sokol pražský, po jehož vzoru vznikaly sokolské jednoty v dalších místech českých zemí i mezi krajany v zahraničí.
Takováto sokolská jednota byla založena i v Bolehošti, a to už dne 2. 12. 1902 na valné hromadě za přítomnosti 29 členů. Prvním starostou Sokola se tu stal Václav Franc, náčelníkem pan Vlček a místostarostou František Brandejs. Na konci téhož roku se konala ještě 1. výborová schůze, která ustanovila další funkce, a to: jednatelem byl zvolen Josef Janeček, pokladníkem Josef Hájek a hospodářským správcem Václav Pultar. Dne 5. 8. 1907 byl založen i ženský odbor Sokola v obci, což bylo mimochodem ve stejný rok jako založení ženského odboru u hasičů. V roce 1910 převzal Sokol od Čtenářské besedy knihovnu, neboť nevykazovala téměř žádnou činnost. Knihovníkem se stal pan Lenhart. V tomtéž roce ještě TJ koupila od Čtenářské besedy jeviště.
S rostoucím počtem místních TJ vznikaly i tzv. sokolské župy a jejich sjednocením v roce 1904 Česká obec sokolská. Už od roku 1882 se konaly všesokolské slety.
Za války činnost Sokola samozřejmě ochabla a rozvinula se řádně až v roce 1919.
V Bolehošti se Sokol věnoval kromě tělovýchovné činnosti hlavně osvětě a kultuře.
Významnou roli pro rozvoj společenského života v Bolehošti měl v letech 1900 – 1902 vystavěný obecní dům s hostincem, v jehož rozlehlém sále mohla být konána různá představení, přednášky, schůze apod. K vesnickému koloritu samozřejmě přispívalo i několik soukromých pohostinství a obchodů. Nemalým přínosem pro společenský a kulturní život obce byla i veřejná aktivita místních učitelů.
Podrobněji se zmíním jen o některých významnějších akcích, na kterých se Sokol podílel.
V letech 1918-1948 byla jednou z nich např. oslava sedmdesátých narozenin T. G. Masaryka 7. 3. 1920. Tyto oslavy se konaly nejprve ve škole a poté TJ Sokol ve spolupráci s osvětovou komisí pod záštitou obecního zastupitelstva uspořádala pořad o 19-ti vystupujících číslech. Jeho náplní byly slavnostní projevy, orchestr, přednesy básní, písně či ukázka sletového cvičení sokolů.
Každoročními událostmi v obci byly v zimním období konané tradiční plesy a bály, zejména sokolské a dále agrárnické, hasičské, méně častěji pak plesy železničářů či pěstitelů zelí.
Významnou úlohu v životech obcí a v jejich rozvoji hrají spolky. Obzvláště to platilo o období „1. republiky“. Řada spolků v tomto období navazovala na svoji činnost z předválečného působení, ale vznikla i řada spolků nových. V Bolehošti zůstávala stále nejagilnější TJ Sokol.
Za války činnost Sokolu sice ochabla, o to více se rozvinula zejména po roce 1919. V těchto prvních poválečných letech byla činnost Sokolu velice bohatá a dosahovala v těchto letech, spojených s velkým vlasteneckým nadšením, snad svého největšího rozmachu.
Už 19. ledna 1919 se při valné hromadě Sokola konala přednáška správce školy v Bolehošti Františka Průši „O vznikání světa“.
V dubnu 1919 byl novým starostou Sokola zvolen zdejší učitel Jan Hofman, který měl ještě téhož dne přednášku za účasti 60 členů.
Sokol byl jedním ze spolků, který také spolupracoval s politickými stranami, a sice s Čs. stranou národně socialistickou, čehož dokladem je účast Sokola na táboru lidu této politické strany dne 1. 5. 1919.
Největší význam měl Sokol pro obec a její občany v oblasti kulturně vzdělávací. Častá byla v tomto období zejména divadelní představení. O svatodušních svátcích roku 1919 byla pod vedením učitele a starosty Sokola sehrána divadelním odborem Gogolova hra Revizor. Na výročí Husova upálení téhož roku byla pod režisérskou taktovkou Jana Langra sehrána hra Lešetínský kovář. V prosinci bylo ještě sehráno divadlo „Z českých mlýnů“.
Zanedbávána nebyla ani činnost dbající o početnou mládež v obci. Vždy na sklonku léta (srpen, září) uspořádala TJ Sokol Dětský den, který byl většinou započat průvodem od školy ke cvičišti Na Valech, nebo na hřiště do Lipin.
Na přelomu let 1919-20 se konaly 2 valné hromady. Na první z nich měl pan Ondrák z Opočna přednášku „O vzniku, cílech a účelu Sokola“. Poté byla konána mikulášská zábava.
Na lednové valné hromadě roku 1920 se novým starostou Sokola stal Jiří Roll a v této funkci vydržel až do roku 1932, kdy ho vystřídal Josef Zítek. Místostarostou se stal Ladislav Štěch, který na svém postu setrval 3 roky. Na této schůzi bylo také rozhodnuto o propůjčení sokolské knihovny obci.
TJ Sokol vyvíjela své aktivity nejen přímo v Bolehošti, ale i v Lipinách, což vedlo ke snaze zlepšit organizaci akcí, a tudíž i k založení sokolského odboru v Lipinách, který vznikl ze své mateřské jednoty v Bolehošti v lednu 1920. V dubnu byl poté založen takovýto odbor i v nedaleké obci Ledce, která doposud patřila pod TJ Sokol Bolehošť.
Sokolové se účastnili také nadregionálních setkání, jak tomu bylo např. na slavnosti Orebitů v Třebechovicích (13. 6. 1920), ale hlavně o tom svědčí účast na VII. všesokolském sletu v Praze 24. 6. 1920 v počtu 17 bratří a 6 sester. Další společné cvičení sokolů, kterého se účastnili i bolehošťští se konalo 14. 7. 1925 v Hrošce. Významnou událostí byl i příjezd bratrů – sokolů ze Slovenska, členů divadelního spolku Československé církve z Bratislavy. V Bolehošti sehráli divadelní představení „Pro víru“ z Jiráskova díla Temno.
Nemůžeme opomenout osvětovou komisi Sokola, která spolupracovala hlavně s učitelským sborem. Společně např. 25. 11. 1920 uctili výročí úmrtí J. A. Komenského. Každoročně byla připomínána památka už výše zmíněné další velké postavy naší historie kazatele Mistra Jana Husa, a to v den výročí jeho upálení 6. července. Většinou se konaly přednášky, při nichž byl připomenut význam této osoby. Někdy byla po přednášce zapálena i hranice a byly zapěny obě národní hymny.
Ani ve dvacátých letech neopomněl Sokol dramatickou tvorbu, i když jeho činnost už nebyla tak bohatá. První hra v roce 1921 se sehrála až na druhý svátek vánoční. Jednalo se o historickou hru ve verších z roku 1465 – Paleček Mandragoron. Na svátek Tří králů roku 1923 sehrála školní mládež pohádku Zlatá husa od Plumlovské. Další významnější akcí byl až tzv. „večer zpěvů“, který byl uspořádán v sále obecního hostince na počest 100. výročí narození Bedřicha Smetany 24. 7. 1924.
Každoročně se na počátku roku pořádala valná hromada TJ Sokol, která provedla nejen ohlédnutí za právě ukončeným rokem, ale zabývala se i plány do budoucna a volila svoje vedení. V jeho složení vystřídal na postu místostarosty L. Štěcha p. Baše.
Základní náplní Sokola byla zejména tělovýchovná činnost, která se však potýkala s problémem zřízení cvičiště. Tento problém byl vyřešen v únoru 1925 na základě dohody mezi obcí a TJ, jejímž výsledkem bylo darování pozemku od obce o výměře 16 arů na jeho zřízení, za což se Sokol naopak zavázal odehrát třikrát divadlo ve prospěch obce.
TJ Sokol pokračovala ve své činnosti i přes zřetelné ekonomické aj. problémy i v době hospodářské krize 30. let 20. st. V jejím čele stál až do roku 1932 Jiří Roll, kterého v tomto roce vystřídal Josef Zítek. V dalších letech ovšem v čele spolku stál již Jan Baše. Počet členů zůstával vcelku stabilní. V roce 1934 měl Sokol v Bolehošti 55 členů (z toho 39 mužů a 16 žen).
Hospodářská krize se projevovala např. absencí divadelních her v letech 1931 – 1933. Až v roce 1934 se Sokol opět účastnil veřejných cvičení, pořádal přednášky a hrál divadlo.
Se změnou politického režimu po únoru 1948 došlo i k výrazné proměně spolkového života v obci. Některé spolky zde zůstaly z doby předválečné, některé nové naopak vznikly. Všechny se však musely podřídit nové době. Zvláště některé nové spolky byly odrazem doby, ve které vznikly a plnily zejména politické úkoly kladené jim Národní frontou či přímo KSČ. Celkově však můžeme říci, že i díky určité povinnosti členství v některém z existujících spolků či sdružení byla spolková činnost v komunistické éře poměrně bohatá a leckdy i přínosná. Bohužel tato činnost občas nevycházela z prostého zájmu, ale z pouhé povinnosti, zviditelnění se či z politických a osobních tlaků veřejnosti a komunistické strany. Často byla činnost těchto spolků ústředně řízena a plánována, takže postrádala samostatnou aktivitu a tvůrčí činnost. Některým spolkům se dostávalo větší podpory, jiným uskupením podpory menší.
Činnost jednoty nebyla vždy zrovna největší. Účastnili se např. Spartakiády v Praze v roce 1975, po jistou dobu byl aktivní i oddíl kopané. Pro děti Sokol pořádal dětské dny se soutěžemi, různé zájezdy, pro dospělé pak sokolské či sportovní plesy. Do roku 1959 hrávali členové Sokola také divadelní představení. Počet členů se pohyboval mezi 50 – 60 a to ve všech věkových kategoriích.
Později TJ v Bolehošti zanikla, když nevykazovala žádnou činnost a majetek, ač jako historicky náležející obci Bolehošť, „prohrála“ v soudním sporu. Od této doby patřila České obci sokolské v Praze.
Dne 24.8.2006 se konala ustavující schůze k obnovení TJ v obci. 15. prosince téhož roku, je tento spolek opět zaregistrován a nebýt jeho zániku, oslavil by v prosinci roku 2007 již 105 let od vzniku této Sokolské jednoty v Bolehošti.
Hlavním prioritou pro obnovenou TJ, je získat zpět původní majetek, což je hřiště před obecním úřadem, aby ho bylo možno renovovat, rozvíjet a učinit z něj využívané sportoviště. Hřiště by mělo být k dispozici pro širokou veřejnost, a to nejen pro běžné sportovní aktivity, ale také pro malé děti s maminkami. Své zázemí by jistě našli i žáci ZŠ a MŠ v Bolehošti.
Z aktuálních údajů TJ, může být pro občany zajímavé, že k 31.12.2011 má 25 členů vč. dvou oddílů. Jedním je „Cvičení pro ženy“, které se koná v pravidelných časech od podzimu do jara v tělocvičně ZŠ v Bolehošti. Druhým je Divadelní ochotnický spolek, který má své zázemí v kulturním sále Obecního hostince.
Dne 14.7.2010 se stala TJ Sokol Bolehošť opět vlastníkem pozemku hřiště.
Zatím poslední Valná hromada TJ se konala 22. března 2013 v Obecním hostinci. Na programu byly mj. zprávy o činnosti jednoty za uplynulé volební období a plán činnosti na následující tři roky. Zhodnocena byla také divadelní činnost ochotníků, kteří vzhledem k odstoupení některých členů (odstěhování, zaměstnání apod.) zmrazili svou činnost. Oddíl cvičení se z podobných důvodů také prozatím vzdal pravidelného setkávání. Někteří členové z těchto oddílů přehodnotili svou aktuální situaci své činnosti a z TJ se trvale nebo dočasně odhlásili. Ke dni VH je nový počet členů rovných 10. Jako svůj úkol do následujícího období si členové dali podporu cykloturistiky, spoluúčasti na některých sportovních nebo kulturních akcí. Zároveň se VH usnesla, že bude jednat s Obcí Sokolskou a obcí Bolehošť o možném převodu majetku z TJ Bolehošť do vlastnictví obce Bolehošť. Podmínkou bude "neomezené" a bezplatné využívání sportoviště. V dnešní době téměř všechny TJ v ČR bojují s finančními příjmy a na opravy či rozvoj sportovišť nemají dostatek finančních prostředků. Nezbývá tak i mnohem větším jednotám ve městech, obracet se na pomoc svých měst o spolupráci.
Publikováno:15. 8. 2024
Úplná uzavírka komunikace III/29384 - ulice u pošty, čp. 30 až čp. 70
Číst dále
Publikováno:19. 3. 2024
Kalendář svozu BIOODPADU pro rok 2024
Číst dále
Publikováno:3. 10. 2024
OZNÁMENÍ – modernizace vedení zvlášť vysokého napětí provozní označení V453
Číst dále