Základní škola

Učební plán 1. – 5. ročník (ve škol. roce 2011/2012)

ŠVP pro základní vzdělávání - Od hraní k vědění č.j.: 31/2010

(zpracovaný dle RVP ZV Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání – č.j.27 002/2005-22 ze dne 29.08.2005)

– výuka v 1., 2., 3., 4., 5. roč.

Celý ŠVP je zpracovaný a k nahlédnutí u ředitelky školy.

Předmět			*Ročník*
	1.	2.	3.	4.	5.
Český jazyk	9	10	8	8	7	42
Cizí jazyk - anglický	-	-	3	3	3	9
Matematika	4	5	5	5	5	24
Prvouka	2	2	3	-	-	7
Přírodověda	-	-	-	2	2	4
Vlastivěda	-	-	-	2	2	4
Hudební výchova	1	1	1	1	1	5
Výtvarná výchova	1	1	1	2	2	7
Praktické činnosti	1	1	1	1	1	5
Tělesná výchova	2	2	2	2	2	10
Informatika	-	-	-	-	1	1
Týdenní dotace povinných předmětů	20	22	24	26	26	118

Učební plán 1. - 5. ročník

Zaměření školy

Celkově je zaměření školy sestaveno tak, aby žák ZŠ měl možnost seznámit se v rozumné míře se všemi obory. Nikdo přece předem neví, jaký talent či zájem v kom dřímá. Vycházíme z myšlenky A. Einsteina: „Ze školy by měla vycházet harmonicky rozvinutá osobnost, ne specialista." (pozn. - rozumí se základní škola) K osvojování výše uvedeného směřuje každodenní činnost školy, tj. vyučování, ale i mnohé další činnosti a akce, které se školou souvisejí. Jestliže bychom měli vytyčit základní pilíře, na kterých je koncepce školy postavena, mohli bychom uvést tyto:

A. Zajímavá škola aneb vysvětlení názvu školního vzdělávacího programu

Škola by měla být zajímavá. Náš vzdělávací program nese název „Od hraní k vědění“. Je to možná přesnější vyjádření známé (a námi nepopírané) zásady „škola hrou“. Jasně si totiž uvědomujeme, že máme pod jednou střechou i mateřskou školu, s kterou úzce spolupracujeme. A jednak to, že hra je pro dítě vážnou prací, a že vychováváme děti od 6 do 10 let. Je rozdíl, jak si hraje prvňák, a jak páťák. V podstatě platí – čím starší žáci, tím se hra stále více blíží naprosto vážné práci. Tím také narůstá podíl volní stránky, protože i při zajímavé práci nastávají okamžiky méně záživných, až otravných činností, leč pro dobrý výsledek nezbytných. Stejně tomu je i v procesu tradičního učení. Je poctivé si přiznat, že učitel musí pro úspěch svých žáků udělat mnoho, ale aspoň kousek (lépe kus) naproti musí přijít i žák.

B. Spolupráce a vzájemná pomoc

Dalším důležitým stavebním prvkem je spolupráce a vzájemná pomoc. Všichni ve škole, velcí i malí, se musí cítit jako spolupracovníci, kteří pomohou a kterým také bude pomoženo. Nesmíme zapomenout, že co nejaktivnějšími spolupracovníky by se měli stát rodiče.

C. Klima školy

Velký význam pro úspěšnost školy má její atmosféra. Od estetičnosti prostředí přes mezilidské vztahy, pozitivní školní tradice a rituály, symboly až po pocit bezpečí a jistoty. Říká se, že škola je přípravou na život. Není tomu tak zcela přesně. Škola je už život sám, i když specifický, ale zvláštní je přece každé prostředí – např. atmosféra v nemocnici je jiná než v továrně atd. Proto by se ve škole mělo dít co nejméně „jako“, ale co nejvíce „skutečně, opravdu“, se vší vážností. Ač je to vlastně velká hra…

D. Všestrannost i preference

Celková koncepce vychází z toho, že ústředním cílem školy je přispět k výchově odpovědného, sociálně tolerantního občana vybaveného základními vědomostmi a hlavně dovednostmi. Základní škola je o všestrannosti. Přesto z pohledu současného světa s výhledem do budoucnosti můžeme ústřední cíl rozdělit na několik dílčích, které by škola měla sledovat a preferovat především. Naše škola klade důraz na naplnění těchto čtyř základních gramotností. Je to gramotnost občanská (politická), jazyková, informační a metodická. Občanská gramotnost by měla přispět k výchově budoucího dobrého občana (táty, mámy, souseda, spolupracovníka …). Jazyková část se soustřeďuje na komunikaci, začíná mateřským jazykem a pokračuje cizími jazyky. Informační gramotnost neznamená jen práci s počítači, ale výcvik ve zvládnutí informační záplavy – informace umět získat, třídit a použít, využít. Sem např. patří mj. důraz na čtení s porozuměním, ne na „hlasitou krásu“. Cíl metodologický znamená vedení k tvořivému řešení problémů, hledání různých variant řešení. Už tento stručný nástin dává tušit, že málokterá gramotnost je úkolem jen určitého předmětu, i když podíl některého je někdy někde vyšší. Tento vytyčený cíl musí prolínat prací všech předmětů a ročníků. Na druhou stranu to neznamená, že se nesmí objevit nic, co nezapadá do uvedených čtyř oblastí. I memorování má své místo, pokud je to místo rozumně vybrané (je asi rozdíl v učení se násobilce či přítokům Labe - zpaměti bez mapy).

E. Škola pro všechny

Chceme stejnou péči věnovat žákům nadaným i těm, kterým to ve škole zrovna moc nejde. Chceme klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, neboť pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi). Nechceme preferovat jen intelektuální nadání, ale chceme stejně podporovat žáky i s jiným druhem nadání, jako je hudební, pohybové, manuální, estetické apod. Chceme se starat o žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním a pokud možno je nevydělovat do samostatných skupin. Chceme se zaměřovat i na žáky nadané, rozvíjet u nich tvůrčí „badatelskou“ činnost formou specifických úkolů a projektů atd., účastí v různých akcích a soutěžích, kde mají možnost rozvíjet své nadání. Chceme navázat na dobré tradice naší školy, kterou mezi veřejností má. Rozvíjet její silné stránky a maximálně eliminovat a napravovat to, co považujeme za nedostatky.

Výchovné a vzdělávací strategie Školní vzdělávací program je koncipován tak, aby na úrovni školy (dále ročníků, předmětů) vytvářel co nejlepší předpoklady pro postupné osvojování klíčových kompetencí, které stanovuje rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a které tvoří jeho základní strategii. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence :

1. Kompetence k učení (mj. efektivní vlastní učení se, práce s informacemi, samostatné pozorování, experimentování atd.)

2. Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, plánuje způsob řešení, kriticky myslí, využívá vědomosti pro různé varianty řešení atd.)

3. Kompetence komunikativní (formuluje a vyjadřuje své myšlenky, naslouchá druhým, využívá informační a komunikační prostředky atd.)

4. Kompetence sociální a interpersonální (spolupracuje v týmu, je ohleduplný k jiným, přispívá k diskusi v menším i větším kolektivu atd.)

5. Kompetence občanské (respektuje přesvědčení druhých, chápe základní demokratické principy společnosti, rozhoduje se zodpovědně, jedná ekologicky atd.)

6. Kompetence pracovní (používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, přistupuje zodpovědně k výsledkům pracovní činnosti atd.) Pozn.: Úplné vymezení klíčových kompetencí uvádí rámcový vzdělávací program.

Metody a přístupy k žákovi:

Snažíme se dopřát pozitivní prožitek, především rozvíjet, orientovat se na oblasti, ve kterých je dítě úspěšné – kreativita, fantazie, snaha, originalita. Co nejčastěji využíváme názoru – náčrty, časové osy, grafy, schémata, přehledy, obrázky. Omezujeme mechanické učení bez širších souvislostí, průběžně ověřujeme správné pochopení zadání, případně dopomáháme první krok, umožňujeme alternativní formy zápisu tzn. zápis učiva je možné nahradit stručnou tištěnou verzí, kratším zápisem, kopií. Poskytujeme okamžitou zpětnou vazbu, využíváme pozitivní motivace, chválíme i za projevenou snahu, máme stanovena jasná pravidla a hranice, režim a řád, udržujeme se žákem častý oční kontakt, často střídáme činnosti, netrestáme za projevy hyperaktivity, ale naopak umožňujeme pohybové uvolnění a relaxaci. Podněcujeme k tvořivému myšlení, vedeme žáky k otevřené komunikaci, rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat a respektovat druhého, dáváme žákům možnost v něčem vyniknout, žáci mají možnost pracovat samostatně i v týmu, vytváříme podmínky, aby žáci měli dostatek se aktivně podílet na vlastním vzdělávání.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Péče o žáky s vývojovými poruchami učení:

Žákům u nichž je příslušným odborným pracovištěm diagnostikována specifická vývojová porucha učení, zajišťujeme speciální péči. Pozitivním přínosem naší péče je, že tito žáci nejsou odděleni od ostatních vrstevníků. Konkrétní přístupy k žákovi jsou stanoveny v IVP, který má charakter písemné smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím a rodiči dítěte. Všechna navrhovaná pedagogická opatření jsou vždy projednávána s rodiči žáka a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován, neboť úkolem nás všech je podpoření dítěte v možnosti být úspěšný. V naší škole každý má svou šanci, což chápeme jako nutnou podmínku pro zdravý rozvoj osobnosti. Vzdělávací obory obsahově upravujeme tak, aby odpovídaly možnostem a schopnostem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a aby integrace byla v zájmu dítěte.

Výuka a integrační proces Integrovaní žáci se účastní výuky ve stanovených předmětech, ale současně se podílejí na životě třídy a spolužáků i mimo vyučování. Před zahájením integračního procesu pořádáme schůzku rodičů, učitele, psychologa z odborného pracoviště a případně je na schůzku přizván i pedagogický asistent. Integrovaní žáci mají svůj individuální vzdělávací program a je jim zajištěna speciálně pedagogická péče. Naše školní, téměř rodinná, atmosféra vytváří příznivé prostředí proto, aby každý žák v integračních aktivitách uplatnil nějakou ze svých dovedností a aby při společných činnostech mizely rozdíly mezi dětmi.

Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovou poruchou učení

Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volíme takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka, na něž nemá žákova porucha negativní vliv. U těchto žáků klademe důraz na ten druh písemného nebo ústního projevu, ve kterém mají předpoklady podávat lepší výkon. Při klasifikaci vycházíme z jevů, které žák zvládl, zaměřujeme se na pozitivní stránky výkonu, poradíme jak nedostatky překonávat a snažíme se žáka stále motivovat. Hodnocení na vysvědčení má číselnou nebo slovní podobu nebo je kombinováno. Při integraci se řídíme Metodickým pokynem MŠMT k integraci dětí a žáků a na práci s integrovanými žáky jsme připraveni a odborně vyškoleni. Naším úkolem je povzbuzovat a udržovat přiměřenou aktivitu žáka a nedopustit, aby se dítě naučilo něčemu špatně.

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Snažíme se vyhovět vzdělávacím potřebám našich žáků. Využíváme jejich předností, komunikujeme s rodiči o záměrech a o případných problémech, hledáme společně řešení. Vytváříme podmínky, aby žák své nadání mohl rozvinout a uplatnit.

Způsoby práce s nadanými žáky:

obohacení, rozšíření, vyšší náročnost výuky
nadaný mladší žák pracuje ve skupině starších
prokonzultovaný a podepsaný rodiči individuální studijní plán
pomáháme nadaným žákům najít jim podobné vrstevníky
místo práce na základní úrovni nebo jejího procvičování poskytujeme žákům možnost
zúčastnit se činností stimulujících jejich další rozvoj
poskytujeme jim určitou volnost ve způsobu, jakým využijí „ ušetřený čas“

Protože nadaný žák zvládne výukový program v mnohem kratší době než kterou potřebují ostatní, pracuje tak podle vlastního programu a vyplňuje čekání v době, kterou ostatní potřebují k tomu, aby ho dohnali.