Historie obce

mapa historická	mapa z roku 1952	vojenská mapa z 18.-19. st.

Obec má rozsáhlou historii, kde se měnili i majitelé. Byly zde vybudovány dvě tvrze. Stará tvrz byla dobyta a rozbořena ve 14. století. Po rozboření staré verze byla vybudována nová tvrz, jejíž část základů se dochovala až do začátku 19. století. Jednou z významných dominant byla výstavba loveckého zámečku za Jeronýma Colloreda nad Bolehošťskou Lhotou.

Citace z Pamětní knihy

Jak popisovali naši předci obec. Citace z Pamětní knihy obce Bolehošť: "Stavení domovní stojí po obou stranách silnice vedoucí z Týniště nad Orlicí do Opočna. Severní část spojené obce Bolehošť je jižní Lhota Bolehošťská. K západu od Bolehoště ve vzdálenosti asi 1 km je třetí součást obce Lipiny. Stavení jsou z poloviny dřevěná, slámou kryta, jen v Lipinách po velkém požáru roku 1884 a roku 1887 až na několik zděná. Téměř u každého stavení je ovocná zahrada u přemnohých také květinová. Obec je spojena s okolními vesnicemi dobrými silnicemi. V Bolehošti jsou také dva rybníky, z nich větší je Baba a menší cestou rozdělen se jmenuje Nadýmač. Do rybníka vtéká živý potok s čistou pramenitou vodou. Ze tří stran je Bolehošť obklopena rozsáhlými lesy. Strana severní je pohříchu otevřena, dopouštějíc volného průchodu studených větrů. Podél východních hranic katastru táhne se horský hřbet zvaný Křivina dostupujíc u Vyhnanic výše 448 m n. m. Sama obec leží ve výši 252 m nad mořem. Na Spraších se na některých parcelách pěstuje rok po roce zelí a stále zelí. Jediný veliký závod průmyslový je zde na kysané zelí pana Václava Baše. Kysané zelí rozesílá po celých Čechách, zejména do severních krajin německých až za moře". Konec citace z Pamětní knihy

Založení obce

O obci Bolehošť a Bolehošťská Lhota je první zachovalá písemná zmínka z roku 1394, i když historicky je pravděpodobné, že tyto osady vznikly v dřívější době. Osada Lipiny byla založena v roce 1709. Nejstarší zachovalou památkou obce je zvon odlitý v roce 1644 v Hradci Králové. Další historickou památkou na plochém návrší nad Bolehošťskou Lhotou je lovecký zámek z roku 1700 vystavěný Jeronýmem Colloredem.

Přírodní podmínky

Půda je zde velmi rozmanitá od černozemě až po chudou písčitou zeminu. V oblasti černozemě se v minulosti dobývala i zásaditá slanina (rašelina) pro lázeňské účely. Jen o několik stovek metrů dále se nachází i opukový lom, který nejen místním poskytoval základní stavební materiál - kámen. V lesích severozápadně od obce se pro změnu těžil bílý štukový písek a ve směru severně od obce se těžil travertin, který sloužil jako náhrada za strojená hnojiva v zemědělství. V těsném sousedství našeho katastru, nedaleko naleziště travertinu, se nachází přírodní rezervace Chropotínský háj.

Archeologické nálezy

Historie obce má pravděpodobně mnohem starší kořeny, než je dochovaná první zmínka. Pravděpodobně již v 5. st. před naším letopočtem, v době doznívání kultury lužických popelnicových polí (archeologická kultura doby bronzové a železné). Dokladem toho jsou archeologické nálezy, jako je dno pece, mlýnský kámen, úlomky nádob apod. Mezi zajímavé nálezy patří i staré pohřebiště. Dno žároviště bylo vydlážděno silnou vrstvou tlučených oblázků a bylo pokryto vrstvou popelu, uhlí a střepy z popelnic.

Nový nález listovitého hrotu v Bolehošti - K nejnovějšímu nálezu došlo na počátku nového milénia v lokalitě Bolehošť - Lipiny, při hloubení sklepa v roce 2008. Artefakt má zachované rozměry 7,98 x 6,18 x 1,80 cm a je vyroben z bílého křemene. Délka 7,98 cm představuje přibližně polovinu z celkové hodnoty, kterou tak můžeme odhadovat na přibližně 15 cm. (Nálezci jsou J. Kopecký a J. Martinec, nálezy byl předán Museu Východních Čech v Hradci Králové, artefakt dále zpracoval PhDr. J. Kalferst).

Škola

V Bolehošti a přilehlých obcí se začalo učit již v roce 1816. Před tímto rokem se vyučovalo jen v zimě a to vždy v některém statku. Učitel byl občan domácí zběhlý ve čtení, psaní a počítání. Roku 1816 zřídila obec z pastoušky školu. Pastouška stála na témže místě, na kterém stojí nyní škola. Roku 1863 rozdělily se děti dle vyznání a občané evangeličtí po vydání císařského patentu z roku 1861 postavili si školu roku 1863 č. p. 72 pro své děti a bylo jich 80. I katolíci postavili školu novou v roce 1964 pro své děti a to na místě, kde stávala stará. Dne 6. června 1864 byl položen základní kámen a 17. listopadu tohoto roku byla vysvěcena. V roce 1864 navštěvovalo školu 77 katolických dětí. V roce 1884 byla školní budova zvednuta o 1 poschodí. V roce 1903 evangelíci zrušili evangelickou školu na návrh představenstva obce a děti začaly chodit společně do školy veřejné. V roce 1914 byla provedena přístavba školní budovy do dnešní podoby. Počátkem školního roku 1914/1915 navštěvovalo školu 177 žáků z toho 106 chlapců a 71 dívek. Školu navštěvovalo 129 katolických a 48 dětí evangelických. Vyučovalo se ve 4 třídách. Ve školním roce 1915/1916 navštěvovalo školu 188 žáků z toho 110 chlapců a 78 dívek. Kde ty děti jsou, kde ty časy jsou.

V posledních letech jako každé školské zařízení i my jsme se dostali do problému podstavu žáků. Škola je krásná a máme všichni zájem v obci zachovat základní vzdělávání. V současné době ve škole se vyučuje 1. až 5. ročník. Toto úsilí se odráží na finančních prostředcích obce, které musíme vynaložit na provozní výdaje školy, a největší problém vzniká z kolísání počtu žáků, kdy dotujeme mzdy učitelů z obecního rozpočtu, které jsou poníženy od školství t. z. od státu. Doufejme však, že se jedná o přechodný jev a počet žáků ve škole se udrží, stejně jako škola. Poslední roky jsme vždy vítali nově narozené dětí. Po roce 2010 navštěvuje základní školu cca 20-30 žáků v 1.-5. ročníku a cca 18-24 žáků v mateřské škole. V letech 2007-8 došlo k přístavbě sociálního zařízení, úpravě kuchyně a přilehlých prostorů, včetně vybavení novým gastronomickým zařízením ve výši 2,8 mil. Kč. V roce 2013 pak byla provedena další velká rekonstrukce. Došlo na změnu vytápění, kdy starý kotel na uhlí, nahradilo ekologické tepelné čerpadlo se zemním kolektorem a dále byla provedena výměna všech oken, zateplen obvodový plášť, stropy, odvodnění a doplněn nový reliéf J. Á. Komenského v průčelí budovy.

Data v historii událostí:

 Další informace z historie:

Uprostřed cesty z Týniště do Opočna leží dlouhá ves, ukrytá pod táhlým kopcem Křivinou. Skládá se ze tří částí: Bolehoště, osady Lipin a Lhoty Bolehošťské, která se roku 1924 osamostatnila.
Vzhledem a výstavností se může Bolehošť směle rovnati nejlepším obcím na okrese. Již svou polohou dobývá si čestného místa mezi okolními vesnicemi. Na severovýchodě chrání ji les Sádka, na východě Křivina s Jírovstvím, na jihu Mlaka a částečně Bory, které na západní straně se táhnou až k Tře-bechovicům. Pouze na severu je menší háj Chropotín, podél něhož běží železnice k Opočnu.
Původ Bolehoště se datuje ze 14. století. Jako jinde, i zde byla založena nejprve tvrz, kolem níž se budovala jiná stavení. Stála asi na místě dnešního čp. 23, kde se dosud říká "Na Turyni", ač jiní kladou tam byv. pohřebiště. Jejím zakladatelem byl Slovan Bolehošč, podle něhož dostala ves svůj název. Jménem tím se označoval, podle lidové etymologie, zeman, jejž "bolí hosté", t. j. špatný hostitel.
Držitelé Bolehoště byli z rodu Žampachů, který se rozdělil na dvě větve: Koldů a Hložků, již měli ve svém znaku lovci trubku ve 'Stříbrném poli. R. 1404 sídlil v Bolehošti Jan Želenec z Bolehoště a Bůžek z Přepych, jinak z Bolehoště, jenž se stal praotcem větve Hložků. Za něho zpustla dosavadní tvrz Turyn, neboť se přestěhoval do nové, jež stála na nynějším pozemku p. Rolla; valy z ní zůstaly až do r. 1926.
Mikeš Hložek sloužil též svému strýci - známém lupiči - Koldovi Janu ze Žampachů. Proto se proti němu vypravil hradecký hejtman Jetřich z Miletínka, který se svým vojskem Bolehoště dobyl, ale ponechal ji dosavadnímu majiteli. Jan a Mikuláš Hložkovi prodali r. 1511 Bolehošť Tristramovi z Bar-chova a ten před r. 1516 Mikuláši Trčkovi z Lípy. Vilém Trčka, stav se pánem na Opočně, připojil k němu Bolehošť a Lhotu Bolehošťskou, zvanou dříve Lhotka pod Křivinou, jež dříve patřila k hradu litickému.
Za reformace se celá obec hlásila k protestantismu. R. 1598 měla 24 obyvatele, kteří obdělávali 16 lánů l prut (1500 korců) a platili 30 kop 42 groše 6 den. daní. Evangelické vyznání se drželo v obci velmi dlouho, přes hrozné pronásledování jezuitské v době proti-reformační. R. 1650 měla Bolehošť již 301 duši, z toho 5 katol., 167 nadějných na obrácení, 129 beznadějných. Později je však zmínka, že k církvi katolické přestoupili z Bolehoště 62 muži a 62 ženy, ze Lhoty Bolehošťské 11 mužů a 8 žen.
Ve válkách švédských, kdy Bolehošť zažila dvojí přepadení, utrpěla škod za 1852 zl. 60 kr. Za vlády Marie Terezie se vystěhovalo do Pruska z Bolehoště a ze Lhoty Bolehošť-ské 6 rodin.
Dnešní Bolehošť s osadou Lipinami a Lhota Bolehošťská mají skoro 1000 obyvatel ve 224 číslech. Nadmořská výška je 258 m. Katastrální výměr činí 1270 ha, lesy revíru Bolehošť, patřící Colloredo-Mansfeldovi, mají 1462 ha 74 a. V obou obcích je zavedeno elektrické osvětlení.
Nejvýznačnější budovou v obci je škola, zřízená již r. 1816. Nynější budova, postavená r. 1864, přestavěná r. 1884 a naposled v r. 1914, patří mezi nejlepší v okolí. R. 1926 byla v této budově založena lidová hospodářská škola, r. 1839 mateřská školka. Dále je obecní dům, kde je pošta, obecní úřad, kampelička, hostinec a trafika; ve Lhotě Bolehošťské byv. lov. zámeček s vlašskou střechou, kde se sešel rak. císař František I. s ruským carem Alexandrem - dnes myslivna nově opravená. Za ní se táhne k lesu krásná lipová alej. Konečně evangelická modlitebna, dříve evengelická škola. Proti ní ve vkusně upraveném parku stojí památník padlých ve světové válce.
V obci jsou též četné spolky: Orel, Sbor dobrovolných hasičů, elektr. družstvo, vodní družstvo, Sokol a j. S hlediska kulturního možno Bolehošť uvésti mezi prvními. Divadelní odbor Sokola má nově vybudované jeviště, kde hraje vesměs hodnotné hry. Obecní knihovna v Bolehošti má přes 1000 svazků, ve Lhotě Bolehošťské přes 300 a vede ji pan Lhotský, který též píše historii obou obcí s velkou láskou a pečlivostí. V každém 7. čísle je radiový přijímač.
Za obezřetné činnosti nynějšího starosty, p. Jos. Dubna, se velmi zlepšil vzhled obce. Po celé vsi byly zřízeny chodníky, vroubené řadou topolů; k nádraží vede nový chodník, po jehož straně jsou vysázeny ovocné stromy. Vzorná kanalisace odvádí vodu s cest a sadů do potoka za vsí. V obci byly též postaveny pohodlné lavičky. Upraven byl též největší rybník, Baba, měřící 11 ha.
Z průmyslových podniků zasluhují zmínky továrny na kyselé zelí p. Bašeho v Bolehošti a p. Hrocha ve Lhotě Bolehošťské, výroba nábytku p. Čiháka a j. V Bolehošti a ve Lhotě Bolehošťské je 5 hostinců a 11 obchodů.
V okolních lesích je 7 pískových a 5 kamenných lomů. Na severu obce se rozprostírají t. zv. "Spraše", vysušené dno byv. rybníka, kde se pěstuje světoznámé bolehošťské zelí, vyvážené do daleké ciziny. Dříve se zde ze spodních vrstev dobývala rašelina pro lázně Brandýs n. Orl. Památný je i les Chro-potín, o němž jsem se zmínil na počátku. Staleté duby udržovaly dříve množství roháčů. Nyní je značně prořidlý. Rostou v něm dvě květiny, chráněné památkovým úřadem: aron blamatý a lopuch hajní.
Jen jedno chybí této vsi k dokonalému vzhledu - dlážděná vozovka. Snad i ta bude v brzku zbudována a splní se tak dávný sen všech zdejších občanů.
Miroslav Stech